DINOSAUŘI:
Poslední dinosauři vymizeli z povrchu zemského před 65 milióny lety. Avšak
160 miliónů let si drželi výsadní postavení na této planetě. Odkud tito
ohromní plazi pocházeli, jak skutečně vypadali a co bylo příčinou
jejich vyhynutí?
Historie Země se dá rozdělit od prvopočátku do několika ér (datuje se
před 4 500 mil. lety). Období dinosauřího rozmachu zaplňuje éru druhohor.
Vymezení této éry probíhá ve třech obdobích - období trias (před 256 -
208 mil. lety), jura (před 208 - 146 mil. lety) a křída (146 - 65 mil. lety).
Plazové obývali Zemi již předtím, než se objevili první dinosauři.
Během rané doby triasu se začalo objevovat mnoho nových druhů.
Většina druhů raných plazů držela končetiny široce od svého těla
v úhlu srovnatelném s dnešními ještěrkami. Nakonec se objevili archosaurové
(tzv. plazi - vládcové). Jedna skupina se vyznačovala jinou stavbou těla a
držením končetin, které spočívaly přímo pod tělem v nejmenším možném
úhlu. Zdá se, že to byl počátek správného držení těla, které je více
patrné u jejich potomků dinosaurů . Ke konci prehistorického období triasu
dinosauři doslova zaplavili svět. Za dobu jejich rozkvětu je však považována
doba křídy, kdy se objevilo velké množství dinosaurů. Do dnešní doby
bylo zaznamenáno přes 1000 druhů dinosaurů. Rozdělují se do dvou zásadně
odlišných skupin: býložravci a masožravci.
Velikostní rozpětí dinosaurů bylo různé, od nejmenšího masožravého
Compsognathuse, který velikostně odpovídal malému kohoutkovi, až po obrovské
sauropody s ještěříma nohama. Byly to ohromné kreatury se širokými těly,
malými hlavami a žirafím krkem. Právě tento krk sloužil k tomu, aby si
pochutnávali na listech třepetajících se vysoko na stromech. Byli to býložraví
tvorové. Přední zuby odpovídali kolíčkům, jež usnadňovaly shrabávání
listí z větví stromů, zatímco jejich zadní tupé zuby rozdrtily listí na
kaši. Diplodocus (tzv. dvojitá ještěrka) byl dlouhý 26m a vážil 11 tun.
Brachiosaurus (tzv. ještěr s chobotem) byl dlouhý 28 metrů, vysoký 13 metrů
a vážil 100 tun – pro srovnání vážil tolik co 16 afrických slonů
dohromady. Brachiosaurus se živil pouze rostlinou stravou. Denně musel sežrat
okolo tuny listí, aby vůbec přežil. Některé zkameněliny sauropodů prokázaly
přítomnost obrovských kamenů v místech kostry, kde se pravděpodobně nacházel
žaludek. Byly spolykány, aby pomáhaly při trávení rozemlít zbytky proutků
a listí. Mnoho býložravých dinosaurů se přesouvalo za potravou ve velkých
stádech, aby zabránili jakémukoliv napadení ze strany masožravců.
Kupříkladu triceraptoři se často museli seskupit, aby ochránili svá mláďata.
V případě ohrožení se dospělí jedinci semkli do kruhu a podobně
jako dnešní sloni chránili svá mláďata. Mnozí z těchto mírumilovných
tvorů byli těžce ozbrojeni. Triceraptoři útočili podobně jako dnešní
nosorožci, nabodli nepřítele na dva dlouhé ostré rohy umístěné na konci
rypáku. Pinacosauři omráčili útočníky pomocí kostnaté paličky umístěné
na konci ocasu. Ostatní býložravci, jako např. Stegosaurus, byli chráněni
širokým kostěným brněním a hroty ve tvaru dýky na ocasu.
Mezi masožravé dinosaury patří známý Tyranosaurus. Tento dinosaurus měl
zakřivené vroubkované zuby, které byly přizpůsobeny k odtrhávání masa z
kořisti. Ostré drápy sloužily k přidržování potravy. Tyranosaurus
(ještěr krutovládce) byl asi 12 m dlouhý, a byl jeden z nejtěžších,
vážil přes 8 tun. Zakřivené zuby v délce 16 cm odpovídaly velikosti
lidské dlaně. Většina masožravých dinosaurů se pohybovala po zadních končetinách.
To jim umožnilo rychle běhat a chopit se své kořisti. Užitečnou součástí
jejich těl byly i přední končetiny. Končetiny vypadaly jako malé lidské
ruce s prsty ve formě drápů. Vědci neznají docela přesně pravý účel
těchto malých, ale docela silných opěr, ale domnívají se, že sloužily k
zachycení kořisti nebo vzpěru na zadní končetiny po spánku, nebo odpočinku.
Velociraptor - zlověstný zabiják, jehož jméno v překladu zní rychlý
lupič, napadal malé savce nebo dinosaury dlouhou zadní končetinou, zatímco
na druhé stál a udržoval rovnováhu pomocí ocasu. Tlapy byly opatřeny
srpkovitými drápy, pomocí nichž zabiják sekal po oběti. Navzdory jejich
velikosti, se mnoho dinosaurů dokázalo velice rychle pohybovat. Dlouhonohý pštros
dinosaurus byl schopen dosáhnout až 50km/hod. Těžší dinosauři, např. 35
- tunový Apatosaurus, se přemysťovali rychlostí podobnou té, jakou se
pohybuje dnešní slon. Zatímco tučný 100 - tunový Brachiosaurus ztěží ušel
pomalou chůzí 4km/hod.
Vědci se dlouho domnívali, že dinosauři stavěli hnízda a potom do nich
kladli vajíčka. Ale jakým způsobem mláďata vychovávali, než se
postavila na vlastní nohy, bylo záhadou až do roku 1978. Právě v tomto roce
ve státě Montana v USA vědci objevili hnízdo s dinosauřími mláďaty a skořápkami
vajec, ze kterých se vylíhla. Některé z mláďat dosahovalo výšky bezmála
1 metr, avšak vajíčka nebyla delší než 20 cm. Mláďata dinosaurů byla
velká. Vědci tudíž usoudili, že se mláďata dlouho po svém narození zdržovala
v hnízdě. Experti z tohoto jevu rovněž vydedukovali, že rodiče se o svá
mláďata starali až do okamžiku, kdy vyrostla a mohla jim tuto službu
oplatit. Mnoho mláďat objevených ve státě Montana mělo opotřebované
zuby, což potvrzuje fakt, že mláďata byla dobře živena dospělými
jedinci. Vědci zapochybovali o tom, zda objemní rodiče při živení nepomačkali
své mládě. Vědci se rovněž domnívají, že někteří z objemnějších
dinosaurů rodili mláďata jako savci. Dinosauři se neustále pídili za
potravou a vyhýbali se nepříteli. Ve skutečnosti měli jen málo času klást
vajíčka a čekat měsíce než se z nich vylíhnou tvorové a vyrostou v dospělé
jedince, kteří jsou schopni se o sebe postarat. Kromě toho největší
objevené dinosauří vejce bylo dlouhé 30 cm. Mládě, které se vylíhlo,
mohlo být trochu větší a muselo by vyrůst do standartních velikosti neuvěřitelnou
rychlostí. Proto vědci dávají za pravdu teorii, která tvrdí, že
objemnější dinosauři se narodili jako savci v příslušné velikosti.
Lidé nacházejí zkameněliny dinosauřích kostí již stovky let. Nikdy
však přesně nedokázali určit, o co se jedná. Někteří dokonce tvrdili,
že jsou to kosti lidského obra. Ve dvacátých letech 19. st. si byli vědomi,
že pozůstatky patří obrovským ještěrům, kteří již dávno vyhynuli. V
roce 1822 Gideon Mantell objevil v Sussexkém lomu v jižní Anglii velké zuby.
Všiml si, že jsou podobné zubům jihoamerického ještěra, který se jmenuje
leguán. Z tohoto objevu usoudil, že zkamenělina zobrazující zuby patří
plazům. Zkameněliny dinosauřích pozůstatků se nacházely ve všech částech
světa, na všech kontinentech, i v Antarktidě. Nejčastějšími zkamenělinami
jsou kosti a zuby, tedy pevnější části těla, které nepodléhají tolik
rozkladu jako měkké tkáně, kůže a vnitřnosti. V pořadí druhé nejčastěji
se vyskytující zkameněliny jsou obtisky končetin. V mnoha případech
dinosauři za sebou nechávali řetězy stop vtisknutých do měkkého písku.
Stopy dávají důležité vodítko k poznatkům o rozšíření druhů.
Rovněž se dozvídáme o způsobu zaútočení na kořist. Otisky stop se nazývají
stopové zkameněliny, protože prakticky zvířatům nepatří. Koprolity
(zkamenělý dinosauří trus) po pitevním prozkoumání střevního
obsahu a žaludečních kamenů odhalí cennou informaci o způsobu
obživy. Některé pozůstatky dinosauří kůže poukazují na pevné kostěné
brnění.
Před 65 miliony lety na sklonku prehistoriské doby křídy většiny
dinosaurů vyhynula. Paleontologové nedokáží přesně vysvětlit pravou příčinu
jejich vyhynutí. Nabízí se však několik teorií. Jedna z nich bere v potaz
explozi hvězdy v blízkosti planety Země, která zaplavila planetu smrtelnou
radiací. Dalším názorem je, že se se Zemí srazil meteorit. Existence
podzemního kráteru Jukatán v Mexiku toto nevylučuje. Meteorit vyvolal
ohromnou explozi. Vzápětí se v atmosféře vytvořila hustá prachová
pokrývka, která zabránila na několik měsíců pronikání slunečních
paprsků, a tak se náhle přerušil vývoj života na Zemi. Jiní vědci se
domnívají, že dinosauři vyhynuli důsledkem postupné změny klimatu. Zimy
se ochlazovaly, léta oteplovala. Tato změna v klimatu vyhovovala zejména
drobným savcům, kteří byli schopni přezimovat. Pravou příčinu
pravděpodobně nikdy neodhalíme přesně.
Komentáře
Přehled komentářů
díky moc dostal bych jink kouli
Majitel stránek
(Ahoj, 10. 7. 2006 17:52)
Tato stránka by mi měla skončit...:-(
Ale ještě běží...tak je to v poho...:o)
Díky
(Majitel stránek, 2. 7. 2006 22:49)Díky moc všem co byly ochotný a napsaly mi vzkazík!!!!Určitě se k vám taky juknu!!!!!!!!
žádost
(Lucinka, 2. 7. 2006 22:17)Prosím jukni se na moje stranky www.texty-nej.estranky.cz a ty tvoje stranky jsou moc hezke
achujky
(irca, 2. 7. 2006 8:07)mooooocinky hezke fototalbum je super jen tak dal kdyz budes mít cas tak se jukni http://irencinwebik.estranky.cz
díky
(kaba, 11. 1. 2007 17:52)